BERGEN - BRÁNA DO FJORDŮ

V Bergenu pořád prší, tam se ti fakt chce? To byla častá reakce na mou větu, že se znovu chystám do Norska. Co si ale pamatuji, vždycky jsem o druhém největším norském městě básnila a slibovala sobě i ostatním, že ho jednou uvidím. Sen se mi splnil letos v květnu, když jsem přistála na letišti Flesland. Měly jsme za sebou probdělou noc, cestu do Katowic a hektolitry kofeinu. Veškerá únava byla rychle zapomenuta, Bergen nás přivítal nádherným počasím, azurovým nebem a výhledem z letadla, při kterém mi ukápla nejedna slza. Centrum města je maličké, a kromě cesty ke slavnému kostelu Fantoft jsme nepoužily hromadnou dopravu. Všudypřítomné barevné domečky, kavárny, ikonický rybí trh a hlavně Bryggen, zapsaný jako památka Unesca, to všechno nás absolutně okouzlilo. Na rozdíl od Osla panuje v Bergenu klid a čas tady tak nějak plyne pomalu. Seveřani vždycky uměli žít, ovšem v Bergenu to zřejmě platí dvojnásob. Must see památkami není jen Bryggen a jeho zákoutí, ale také skanzen Gamla nebo Bergenhus, pevnost v přístavu. A pokud máte rádi výšlapy stejně jako já, vydejte se na jednu (nebo klidně všechny) ze sedmi hor obklopující město. Vzhledem k omezenému času a mému kolenu, fungujícímu jenom s turistickými holemi jsme zvolily výstup a následný sešup na Fløyen, což je oblíbené návštěvní místo, které slouží k odpočinku také samotným obyvatelům Bergenu. Na horu vede pozemní dráha Fløibanen, která je schopna přepravit cestující od úpatí hory k vrcholku zhruba za 8 minut. Dráha je v provozu po celý rok a je také po celý rok využívána. Bergenské děti se jí nechávají vyvézt nahoru, aby mohly opět na saních sjíždět zpět. Horní stanice lanovky se nachází zhruba ve výšce 400 m n. m., samotný vrchol má 425 m n. m. Když už budete na vrcholu, nezapomeňte si projít trollí stezku, pokochat se výhledem na vedlejší Ulriken, zastavte se také u místních kozích celebrit a hlavně, užijte si ten nezapomenutelný výhled.

Překvapením pro nás určitě byl pozdní západ slunce. A když říkám pozdní, myslím tím to, že když jsem se probudila po hodinovém kómatu, myslela jsem, že je nový den. Hodiny přitom ukazovaly 22:30 :D V plánu jsme měly taky podívat se na slavný kostel Fantoft Stavkirke, který se nachází po cestě tramvají na letiště. V této části města dávají lišky dobrou noc, na lukách tančí víly a lesy jsou plné mytologických postav. Dřevěný kostel byl původně vystavěn ve 12. století ve vesnici na Sognefjordu, v 19. století byl přesunut do Bergenu. Na začátku 90. let pak byl následkem žhářského útoku ze strany norské blackmetalové scény zničen, ovšem dnes zde můžete spatřit jeho věrnou kopii. Samotné místo má své genius loci a fotky s pohledem na temnou stavbu v pozadí vypadají jako přebal alba od Ghostů :D

Posledním bodem byla lodní výprava po fjordech. Díky Bohu, že nám na palubě ochotně rozdali deky, jinak bychom asi zmrzly. Ono se to nezdá, ale i když je ve městě teplota na tričko, moře je zákeřné a vítr byl občas nesnesitelný. Každopádně tříhodinová vyjížďka nás definitivně přesvědčila o ledové kráse norské přírody. Hromada dřevěných domečků, lesy a temné vody mezi fjordy byly jedno z nejkrásnějších míst, co jsem kdy viděla. A i když jsme se domů dostaly na pokraji sil po třech přestupech a zdolání čtyř států, nelitujeme a Norsko má u nás vždycky zelenou 😊