MARSEILLE - OPOJNÁ VŮNĚ PROVENCE

Zima už leze každému na nervy, proto jsme využily velikonoční volno k útěku do teplých krajin. Původním plánem byl portugalský Lisabon, na něj by ovšem padly nejen úspory, ale také orgány, volba tedy padla na druhé největší francouzské město – přístav Marseille. 

Marseille je bránou do oblasti Provence, která je po Paříži tak nádherným kýčem, že ho musíte buď milovat nebo nenávidět a nic mezi tím. Na letiště Marseille – Provence jsme přiletěly přímo na snídani a bez problému našly autobus na Gare Saint Charles, což je hlavní nádraží ve městě. Když jím projdete, dostane se vám toho nejkrásnějšího výhledu na město, a hlavně na jeho dominantu, katedrálu Notre Dame de la Garde, kterou nelze přehlédnout asi z žádného místa v okruhu deseti kilometrů. Marseille má okouzlující starý přístav, plný kotvících lodí, malých hospůdek a kaváren.

Spleť uliček jen dokresluje atmosféru jižní Francie a architektura katedrály odkazuje na blízkost Maroka. V centru se nachází ještě jedna katedrála, která je sice té hlavní a nejslavnější skoro na chlup podobná, na rozdíl od ní však disponuje kupolemi a oblouky. Zrovna v této době jsme narazily na velikonoční mši a byť nejsem věřící, spojení tohoto magického místa a velikonočního času na mě udělalo obrovský dojem. Pohled na běloskvoucí Marseille, trajekty, výletní lodě, blankytné moře a ikonický ostrov If v pozadí jen zážitek umocnily.

Právě ostrov If a bývalé vězení na něm, slavné hlavně díky Dumasovu Monte Christovi, a také muži se železnou maskou, byl tím nejlepším nápadem, který jsme uskutečnily. If má nezaměnitelný genius loci, dýchá z něj napětí a na chvilku vás překvapí pocit, že jste opravdovou součástí historie. Cesta lodí z přístavu trvá necelých dvacet minut a kromě větru vás doprovází i celá hejna racků. Zpáteční cesta stojí 11 euro, vstupné na ostrov 6 euro a loď jezdí každou hodinu.

Za zmínku stojí také futuristická stavba muzea civilizací Mucem, stejně tak opěvovaná čvrť Le Panier, která mě sice jakožto milovnici street artu lehce zklamala, ale k Marseille prostě patří i taková oblast. 

Marseille má v Evropě pověst nebezpečného města, ale vyloženě napjatě jsem se tady necítila. Jistě, obyvatelstvo je převážně černošské a muslimských čtvrtí je požehnaně, zároveň se Francouzi projevili jako ochotní a milí lidé, připraveni podat vám kdykoliv pomocnou ruku, omluvit se nebo vám poradit. Ani stopa po nevraživosti nebo bojkotu angličtiny. Pořád platí, že když se snažíte mluvit francouzsky, obměkčíte srdce i nejzarputilejšího vlastence.

Jídlo ve Francii je kapitola sama o sobě. Nikdy jsem neviděla tolik trhů, čerstvého ovoce a zeleniny, sýrů, kterými byste mohli zabíjet a samozřejmě luxusního pečiva.

Typický Francouz má v ruce bagetu, v druhé slunečnice, na očích elegantní brýle a šátek okolo krku 😊

Pouhou půl hodinu cesty od slavného Marseille se nachází perla celé Provence. Překrásné město v jehož uličkách se budete cítit jako v holywoodském filmu. Město plné života, hudby, barev a vůní, včetně ikonické levandule. Zatímco na některém z mnoha náměstí Aix – en - Provence si můžete užít okolní ruch a nastavit se sluníčku. V křivolakých úzkých kamenných uličkách plných stylových obchodů a kaváren či restaurací se naopak příjemně zchladíte a vychutnáte si skvělé místní speciality. Sobotní trh jsme vychytaly, stejně jako skvělé počasí a návštěva Aix, jak je městečku familiárně přezdíváno, mi ještě dlouho bude vyvolávat úsměv na tváři.

Ve Francii jsem byla po dlouhé době a vždycky jsem si myslela, že se trochu přeceňuje. Tento názor už nemám a do Provence se budu rozhodně ráda vracet.